Právě se nacházíte: Úvod > Tipy na výlet
Tipy na výlet
Nejznámější a turisticky nejnavštěvovanější památkou Sloupu je mohutný skalní suk Poustevnického kamene s rozsáhlými zbytky barokní poustevny, strmě vyčnívající nad jižním okrajem obce a označovaný
obvykle jako skalní hrad.
Na návrší uprostřed obce je parkově upravené prostranství s kostelem a areálem zámku Kinských. Zámek začal Josef Jan Maxmilián Kinský stavět v roce 1730 a přesídlil do něj po
požáru starého zámečku roku 1733, i když stavba byla zcela dokončena až o 2 roky později. Jméno stavitele není bezpečně doloženo, ale pravděpodobně jím byl roudnický stavitel Petr Pavel Columbani,
který přestavěl i sousední kostel. Zámek tvoří patrová hlavní budova se dvěma bočními křídly ve tvaru písmene H, před níž je čtvercové nádvoří, obklopené přízemními hospodářskými budovami. Průčelí
hlavní budovy se vstupním portálem a balkonem v 1. patře je ukončeno trojúhelníkovým štítem a atikou se třemi sochami mytologických postav, představujícími Atlanta podpírajícího nebeskou klenbu,
bohyni lovu Dianu a bohyni setby a úrody Ceres.
Spolu se zámkem byl založen i přilehlý park, rozšířený v roce 1750 a do dnešní podoby upravený za Karla Kinského kolem roku 1828. Od zadní brány zámeckého parku vede severozápadním
směrem asi 500 m dlouhá lipová alej ke kapli sv. Jana Nepomuckého. Její základní kámen byl položen 25. dubna 1738 a chronogram nad vstupem do kaple uváděl rok dokončení stavby
1739.
Naproti zámku na východním okraji návrší nad údolím stojí kostel svaté Kateřiny. Poprvé je zmiňován již v roce 1327, ale později byl několikrát přestavován a upravován.
Nejrozsáhlejší přestavbu, při níž kostel dostal svou dnešní podobu, provedl v letech 1717-1719 roudnický stavitel italského původu Petr Pavel Columbani. Menší úpravy byly provedeny ještě v roce
1787 a roku 1815 byla ke kostelu přistavěna věž.
Vedle kostela je pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou, postavená v letech 1784-1786 na místě starší dřevěné budovy. V jejím sousedství je barokní sousoší
Kalvárie z roku 1740 od Antonína Brauna, stojící na vysokém podstavci s reliéfem scény z utrpení Ježíše Krista. Mezi farou a kostelem stojí raně barokní mariánský sloup z
roku 1694, který původně stál v lese na "Dutém kameni" u staré cesty do Pihelu.
Na volném prostranství u kostela byl původně hřbitov, který sloužil až do vydání císařského výnosu, zakazujícího pohřbívat mrtvé uprostřed sídlišť. Na současném hřbitově se nachází náhrobek
zdejšího rodáka Ferdinanda Břetislava Mikovce z roku 1864 s plastikou významného pražského sochaře Tomáše Seidana. Náhrobek původně stál na Malostranském hřbitově v Praze-Košířích, odkud byl po
jeho zrušení v roce 1911 na žádost příbuzných přenesen do Sloupu.
V obci je řada zajímavých a historicky cenných roubených, polozděných nebo zděných lidových domů, pocházejících většinou z konce 18. a 1. poloviny 19. století. Některé z nich mají kamenné vstupní
portály, mansardové střechy a břidlicí obložené štíty.
Na mostě přes Dobranovský potok v horní části obce stojí poničená socha sv. Rozálie z 19. století, postavená místo starší sochy světice, jíž bylo přičítáno náhlé ukončení morových
epidemií v letech 1680 a 1713. Naproti ní je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1857, která patrně nahradila starší sochu z roku 1715.
Zajímavosti v okolí
Asi 3 km severozápadně od Sloupu leží významné sklářské město Nový Bor, jehož součástí je i Janov, těsně sousedící s jižní části Sloupu. Z údolí Dobranovského potoka tu výrazný skalní suk Poustevnického kamene s rozsáhlými pozůstatky barokní poustevny. Za ním údolí uzavírá zalesněný masiv Slavíčku, na jehož úpatí jsou četné pískovcové skály a rokle. Na západě je Cikánský důl s uměle vytvořenou Cikánskou jeskyní, k severu vyčnívá strmý skalní ostroh s vyhlídkou Na Stráži, na jehož jihozápadním úpatí dříve bývalo lesní divadlo. Do jedné ze skal nad obcí je vytesané poustevnické obydlí, známé jako Samuelova jeskyně a dále k východu vystupují z lesa vrcholky Sloupských skal, oblíbených zejména mezi horolezci. Na jižním svahu Slavíčku je zajímavý Psí kostel, lom Střelnice a skalnatý Bukový důl, na jihovýchodě na něj navazuje Tisový vrch, z něhož vybíhá strmý hřbítek se Svojkovskými skalami. Na úpatí kopce leží Svojkov s malým skalním hrádkem a za obcí je romantický Modlivý důl se skalní kaplí. Jihozápadně odtud je při silnici ze Sloupu do České Lípy osada Pihel s nepatrnými pozůstatky hrádku na Pihelském vrchu. Z lesů východně od Sloupu vystupuje výrazný kopec Ortel a nižší Šišák, na jehož jižním úpatí stojí Záhořínská kaple. Sedlem mezi oběma kopci vede silnice do Lindavy, další silnice směřuje západně pod Ortelem do nedalekého Cvikova. Na severním okraji Sloupu je Radvanecký rybník s koupalištěm, za nímž leží Radvanec s osadou Maxov. Krajinu severně odtud dotvářejí zalesněné vrchy Strážný, Hrouda a Chudý vrch, pod nimiž je romantické Údolí samoty s Panenskou skálou, a pískovcové Havraní skály s vyhlídkou.
Tato sekce čerpá z www.luzicke-hory.cz